JDM cars

praktický manuál a průvodce japonskými vozy

Mitsubishi 360 Towny G23B 5. generace

Mitsubishi Minica Econo ZEO(H14V)

Pátá generace modelu Minica byla poprvé představena v únoru 1984 jako vůz s motorem vpředu a pohonem předních kol. Nabízela tří- a pětidveřové konfigurace, zvětšené rozměry a zadní odpružení se zkrutným nosníkem a vinutými pružinami. Díky své „tall-boy“ konstrukci byl uvnitř mnohem prostornější. Zachoval si motor G23B, ale byl modernizován s rozvodovým řemenem namísto starého hlučného rozvodového řetězu. Sedan Minica měl výkon 33 k (24 kW), spoře střižená užitková verze Econo 31 k (23 kW) a verze Turbo získala mezichladič a nabízela nyní 42 k (31 kW). Klimatizace se konečně stala volitelnou výbavou. Odrazem konstrukčních vylepšení byla reklama vozu Mitsubishi jako důstojného konkurenta podstatně větších vozů litrové třídy, což bylo výrazné zlepšení oproti starému modelu, a prodej osobního modelu se během prvního měsíce na trhu meziročně ztrojnásobil. Prodeje modelu Econo se zdvojnásobily.

V září 1985 byl představen model s pohonem všech kol a živou zadní nápravou. V lednu 1988, kdy se rozhořela ekonomická bublina i válka o výkony v kei třídě, byla představena aerodynamická verze Turbo, která měla konkurovat modelům Suzuki Alto Works a Daihatsu Mira Turbo TR-XX. Jmenovala se Turbo ZEO a byla vybavena stejným karburátorovým motorem o výkonu 50 k (37 kW) jako běžný model Turbo; prodeje byly nízké. Existovala také levná, dobře vybavená verze Minica Econo s názvem Tico a nový špičkový pětidveřový sedan Minica Exceed.

Tato generace se jako první dostala na exportní trhy, obvykle s označením Mitsubishi Towny, původně s dvouválcovým motorem o objemu 783 cm3 a čtyřstupňovou manuální převodovkou. Od března 1985 byl model Towny vyráběn také lokálně společností CMC na Tchaj-wanu, pouze jako pětidveřový. 27 V roce 1987 nahradil dřívější pohonnou jednotku tříválcový motor o objemu 796 cm3 s výkonem 45 k (33 kW) a pětistupňovou převodovkou; v zahraničí se prodávala také třídveřová panelová dodávka.