Mitsubishi 360  H42/H47 8. generace

V říjnu 1998 byla představena zvětšená osmá generace modelu Minica, která využívala výhod nových předpisů, a to jako dvojice třídveřových a pětidveřových sedanů se zadním odpružením se zkrutnou příčkou a volitelným pohonem všech kol, přičemž jediným dostupným motorem byl tříválcový agregát s jednou horní vačkou o objemu 657 cm3, nyní vybavený čtyřmi ventily na válec. Tato verze se pohybuje na hranici maximálních vnějších rozměrů a zdvihového objemu motoru, jak je definováno v japonských vládních předpisech pro vozy klasifikované jako vozy kei. Bylo také představeno pětidveřové MPV postavené na této platformě, ale se čtyřválcovým motorem s dvojitou horní vačkou a pěti ventily na válec, přeplňovaným turbodmychadlem, známé jako „Mitsubishi Toppo BJ“. Modely s pohonem předních kol nesly kód podvozku H42, s pohonem všech kol H47. Následuje označení „A“ pro osobní modely a „V“ pro užitkové.

V lednu 1999 byla představena retrostylizovaná verze Town Bee této generace Minica a „Mitsubishi Toppo BJ Wide“. V říjnu 1999 byl představen čtyřválcový motor s jednou horní vačkou o objemu 659 cm3 a čtyřmi ventily na válec, přeplňovaný turbodmychadlem, a v prosinci 1999 byla představena limitovaná edice 50 kusů „Mitsubishi Pistachios“ s motorem s dvojitou horní vačkou o objemu 1094 cm3 a čtyřmi ventily na válec s přímým vstřikováním, která byla k dispozici pouze organizacím pracujícím na ochraně životního prostředí. V říjnu 2001 byla představena pětidveřová verze kombi modelu Minica pod názvem Mitsubishi eK Wagon, která nyní slouží jako hlavní produkt Mitsubishi ve třídě „kei“. Výroba osobních verzí byla ukončena v roce 2007, zatímco modely určené pro komerční využití se vyráběly až do roku 2011.

Mitsubishi eK je kei-car, který je nástupcem modelu Minica.