Toyota Sprinter E70 (1979–1983): Klínový design a první diesel

Třetí generace Sprinteru, uvedená na trh v roce 1979, přinesla výraznou stylovou proměnu. Karoserie dostala moderní klínovitý tvar, který byl tehdy na vrcholu módní vlny automobilového designu. Toyota nabízela E70 ve třech provedeních – sedan, hardtop a liftback – přičemž každá varianta měla svůj specifický charakter a cílila na jiný typ zákazníka.

Motorová nabídka se rozrostla o nový zážehový motor 3A-U o objemu 1,5 litru, který se stal základním agregátem pro většinu trhů. Sportovní verze nadále spoléhaly na prověřený 2T-GEU s jeho energickým DOHC charakterem. Přelomovým momentem pro celou modelovou řadu Sprinter však bylo zavedení dieselového motoru 1C – poprvé v historii modelu mohli zákazníci zvolit naftový pohon, což výrazně rozšířilo přitažlivost vozu pro firemní provoz a řidiče s vyššími nároky na hospodárnost.

V roce 1981 prošel E70 vizuální obnovou, při níž klínovitost karoserie ještě zesílila. Přední partie dostala ostřejší rysy, světlomety byly přepracovány a celkový dojem byl modernější a dynamičtější. Facelift si zachoval technický základ, ale posunul estetiku vozu blíže k tehdejším japonským trendům.

Generace E70 bývá dnes vzpomínána jako přechodový článek mezi starou školou Sprinteru a moderní érou přicházející s E80. Zasloužila se o technologické odvážení – diesel v kompaktním autě byl tehdy v Japonsku relativní novinkou – a potvrdila schopnost Toyoty reagovat na měnící se tržní podmínky bez ztráty identity modelu.