Toyota Soarer Z40 (2001–2005)

Čtvrtá a poslední generace Soareru, označovaná Z40, přišla v roce 2001 s radikální změnou koncepce. Zatímco předchozí generace byly vždy pevně střechovými kupé, Z40 byl nabízen výhradně jako kabriolet s elektrickým skládacím pevným střechem. Tato transformace odrážela posun v preferencích zákazníků i záměr Toyoty přinést luxusní zážitek z otevřeného cestování v nejvyšší možné kvalitě. Design vozu vznikal ve studiích ve Francii a Japonsku pod vedením Sotirise Kovose a výsledkem byl elegantní, zaoblený tvar s nezaměnitelnou silhouetou kabrioletu s pevnou střechou.

Pod kapotou Soareru Z40 pracoval výhradně čtyřiašedesátimilimetrový osmiválec 3UZ-FE s variabilním časováním ventilů VVT-i o objemu 4,3 litru a výkonu 280 koní, spřažený s pětistupňovou automatickou převodovkou. Tento pohonný agregát zajišťoval plynulou a tichou jízdu odpovídající charakteru luxusního kabrioletu. Pevná skládací střecha umožňovala v létě vychutnat si jízdu pod širým nebem, zatímco v chladnějších měsících poskytovala ochranu a ticho srovnatelné s klasickým kupé. Celkový charakter vozu byl jednoznačně zaměřen na komfort a reprezentativnost.

Soarer Z40 byl z velké části totožný s modelem Lexus SC 430, který byl určen pro exportní trhy. Na japonském trhu pod označením Soarer bylo prodáno pouhých 6 486 kusů, což svědčí o jeho exkluzivitě. Osud modelu byl zpečetěn v červenci 2005, kdy Toyota oficiálně zahájila prodej vozů Lexus v Japonsku. Soarer byl přejmenován na SC 430 a slavná japonská značka navždy zanikla po čtyřiadvaceti letech existence. Soarer tak uzavřel svou pouť jako jeden z nejikoničtějších japonských gran turismo, jehož odkaz v podobě technologické inovace a luxusního charakteru přetrvává dodnes.