Toyota MR2 222D: Ztracený hrdina skupiny B, který nikdy nezávodil

Tajná zbraň z Kolína nad Rýnem

V polovině osmdesátých let, kdy rallye skupiny B fascinovala svět brutálním výkonem a nebezpečnou podívanou, pracovala Toyota v utajení na stroji, který měl změnit její závodní osud. Projekt s kódovým označením 222D vycházel z malého středomotorového kupé MR2 první generace — a měl potenciál stát se jedním z nejúžasnějších závodních speciálů své éry. Jenže osud rozhodl jinak.

Od rodinného sportovce k rallye bestii

Toyota MR2 první generace, interně W10, se při svém uvedení v roce 1984 stala průlomovým modelem. Byl to první středomotorový sériový vůz Toyoty a první japonský automobil, který získal evropský titul Auto roku. Pod kapotou pracoval atmosférický čtyřválec 4A-GE o výkonu 128 koní, což v kombinaci s nízkou hmotností a středomotorovou koncepcí poskytovalo překvapivě svižný jízdní zážitek. Podvozek naladila legendární britská firma Lotus — detail, který dodával MR2 jízdní kulturu neobvyklou pro svou cenovou kategorii.

Právě středomotorová koncepce a kompaktní rozměry MR2 zaujaly inženýry z Toyota Team Europe sídlící v Kolíně nad Rýnem. V roce 1984 získali schválení pro vývoj závodního speciálu podle připravovaných pravidel FIA pro kategorii Group S, nástupce legendární skupiny B.

750 koní v 750 kilogramech

První prototyp 222D byl dokončen v únoru 1985 a během následujících měsíců procházel testováním v Japonsku i Evropě. S produkčním MR2 měl společného jen základní obrys karoserie — pod kapotou se ukrýval přeplňovaný dvoulitrový čtyřválec napojený na pohon všech kol převzatý z připravované Celicy GT-Four ST165. Dvojitá příčná ramena vpředu a pětiprvkový nezávislý závěs vzadu zajišťovaly precizní vedení kol.

Výsledné parametry byly ohromující. Závodní motor produkoval odhadovaných 750 koní, zatímco hmotnost vozu činila pouhých 750 kilogramů. Poměr výkonu k hmotnosti tak dosahoval hodnoty 1:1 — číslo srovnatelné s tehdejšími vozy formule 1. Systém rozdělení točivého momentu umožňoval přepínání mezi pohonem všech kol a čistě zadním pohonem podle podmínek na trati.

Konec, který nikdy nepřišel na trať

V září 1985, po sérii tragických nehod během sezóny rallye, FIA rozhodla o zrušení skupiny B i připravované skupiny S. Toyotě tak zůstaly v rukou dva téměř hotové prototypy a žádná kategorie, ve které by mohly závodit. Projekt 222D byl z hodiny na hodinu zastaven a přesunut do archivu.

Toyota přesměrovala získané zkušenosti do vývoje Celicy GT-Four, která debutovala v roce 1988 a postupně se stala jedním z nejúspěšnějších rallye vozů devadesátých let. Technologie pohonu všech kol vyvinutá pro 222D se tak nakonec uplatnila — jen v jiném voze.

Dva přeživší

Z projektu 222D přežily pouze dva prototypy. Černý exemplář je uložen v Toyota Motorsport GmbH v Kolíně nad Rýnem, bílý se nachází v tokijském muzeu Toyota Mega Web. Po dvou dekádách v zapomnění se černý prototyp poprvé představil veřejnosti v roce 2006 na Festivalu rychlosti v Goodwoodu, kde vzbudil zaslouženou senzaci.

Příběh Toyoty 222D je jedním z největších „co kdyby" v historii motorsportu. Kdyby FIA nezrušila skupinu B, mohli jsme být svědky souboje středomotorového MR2 s legendami jako Lancia Delta S4 nebo Peugeot 205 T16. Místo toho zůstává 222D tichou připomínkou doby, kdy rallye žila nebezpečně — a Toyota byla připravena hrát podle těch nejtvrdších pravidel.