Nissan Stanza T12 (1986-1990)

Nissan Stanza čtvrté generace s kódem T12 se představila v roce 1986 jako nástupkyně modelu T11. Přinesla hranatý design typický pro japonské sedany druhé poloviny osmdesátých let a byla neobvykle těžká pro svou třídu, neboť sdílela platformu s větší Maximou. V USA poháněl Stanzu dvoulitrový motor CA20E převzatý z předchozí generace, který však na vyšší hmotnost vozu plně nestačil.

V Evropě se tento model prodával jako Nissan Bluebird a od roku 1986 se začal montovat v nově otevřeném závodě v britském Sunderlandu. Vedle atmosférických verzí byly na vybraných trzích k dispozici i přeplňované modely s motorem CA18ET o výkonu 135 koní. Japonský trh nabízel kromě Stanzy i sesterský model Auster se sportovnějším zaměřením, oba jako sedan a hatchback.

Na Blízkém východě se T12 prodávala pod názvem Nissan Liberta. V Americe skončila výroba Stanzy T12 na přelomu devadesátých let, kdy ji nahradila poslední generace U12 postavená na základě Bluebirdu.