Dva závodní Nissan Sentra z osmdesátých let: příběh zapomenutých hrdinů

Dva závodní Nissan Sentra z osmdesátých let: příběh zapomenutých hrdinů

Na americkém trhu s ojetinami se současně objevily dva unikátní exempláře první generace Nissanu Sentra upravené pro závodní účely. Obě auta stojí kolem sedmi tisíc dolarů a nabízejí fascinující pohled do éry, kdy se i ty nejskromnější japonské sedany dokázaly proměnit v konkurenceschopné závoďáky. Jejich příběhy jsou přitom naprosto odlišné.

Závodník z předsériové výroby

První z dvojice je Sentra z roku 1982 nabízená v Ohiu za 6 950 dolarů. Nejde o obyčejný ojetý vůz, ale o předsériový exemplář, který nikdy nebyl registrován pro běžný provoz na silnicích. Celý svůj život strávil na závodních okruzích v rámci vytrvalostní série sponzorované magazínem Playboy a výrobcem radarových detektorů Escort. Na tachometru má pouhých 11 000 mil, všechny naježděné na závodních tratích. Pod kapotou pracuje původní karburátorový čtyřválec o objemu 1,5 litru s výkonem 67 koní, spojený s pětistupňovou manuální převodovkou a předním pohonem. Díky hmotnosti pod 900 kilogramů byl na svou dobu překvapivě svižný. Interiér si zachoval původní palubní desku, koberce a dokonce i zadní sedadla, doplněné o závodní sedačku a ochranný rám.

Ostrý přestavbový speciál

Druhá Sentra pochází z roku 1983 a prodává se v Oregonu za 6 250 dolarů. Na rozdíl od svého konzervativního protějšku prošla radikální přestavbou. Původní motor nahradil dvoulitrový čtyřválec Nissan SR20DE s přibližně dvojnásobným výkonem oproti sériovému agregátu, doplněný pětistupňovou manuální převodovkou se samosvorným diferenciálem. Interiér je svlečený na holou karoserii, zůstala jediná závodní sedačka bez koberců a dveřních výplní. Exteriér zdobí lakování ve stylu legendárního závodního týmu BRE, tedy Brock Racing Enterprises, který v sedmdesátých letech proslavil Datsun 510 a 240Z na amerických okruzích.

Sentra první generace v kontextu

První generace Nissanu Sentra s kódovým označením B11 se vyráběla v letech 1982 až 1986 a představovala nástupce modelu Datsun 210. Šlo o kompaktní vůz navržený primárně pro úspornost a spolehlivost, nikoli pro sportovní jízdu. Právě proto je existence těchto dvou závodních exemplářů tak pozoruhodná. V éře, kdy japonské automobilky teprve začínaly dobývat americký trh, sloužily závodní série malých sedanů jako ideální prostředek k budování značky a důvěry zákazníků. Oba vozy jsou dnes vzácnými připomínkami doby, kdy závodění s běžnými automobily bylo dostupným koníčkem a Nissan teprve hledal svou sportovní identitu v Americe.