Nissan Bluebird 810 (1976–1979)
Bluebird 810 s motory řady L a Z, předchůdce Maximy v USA.
Datsun Bluebird 810 – přechodná generace
Pátá generace Datsun Bluebird (810), představená v roce 1976, byla přechodným modelem mezi klasickými Bluebirdy 60. a 70. let a modernějšími verzemi 80. let. V exportu se prodávala jako Datsun 810 a znamenala posun k modernějším motorům řady Z a L20B.
Nové motory
Bluebird 810 přinesl přechod na nové řady motorů. Čtyřválcové motory řady Z nahradily starší řadu L u menších objemů, zatímco čtyřválec L20B nabízel výkon dvoulitrového motoru ve čtyřválcové konfiguraci. Tato kombinace reflektovala trend k úspornějším motorům v reakci na ropnou krizi.
Konzervativní design
Design 810 byl konzervativní a hranatý, typický pro japonské sedany druhé poloviny 70. let. Oproti sportovní 510 a rozměrné 610 se 810 pokoušela najít rovnováhu mezi praktičností, komfortem a úsporností. V Japonsku byla dostupná jako sedan, hardtop a kombi.
Emise a úspornost
Období výroby 810 spadalo do éry zpřísňujících se emisních předpisů. Motory prošly rozsáhlými úpravami pro splnění japonských a amerických emisních norem. Důraz na úspornost a čisté emise postupně nahrazoval výkonové ambice předchozích generací.
Zánik jména Datsun
Bluebird 810 byl jedním z posledních modelů prodávaných pod značkou Datsun. Na počátku 80. let Nissan zahájil přechod na jednotné používání značky Nissan na všech trzích, což ukončilo dlouholetou tradici jména Datsun v exportu.