Mitsubishi Lancer Evolution VII–IX (2001–2007)

Sedmá generace Evolution přešla na novou platformu CT9A odvozenou od Lanceru CS a přinesla elektronicky řízený centrální diferenciál ACD. V kombinaci s vylepšeným systémem AYC vznikl sofistikovaný systém pohonu všech kol Super-AWC, který nabízel různé jízdní režimy od asfaltového po sněžný.

Evolution VIII z roku 2003 přidalo systém Super-AYC s planetovým diferenciálem místo kuželového a jako první Evo bylo oficiálně exportováno do Severní Ameriky. Verze MR dostala hliníkovou střechu, převodovku s kratšími převody a tužší podvozek. Devátá generace z roku 2005 přinesla motor MIVEC s variabilním časováním ventilů a výkon reálně přesahující uváděných 280 koní.

Motor 4G63T dosáhl v generaci IX svého technického maxima po třinácti letech nepřetržitého vývoje. Litinový blok tohoto agregátu se stal legendou díky své odolnosti a schopnosti snášet výrazné zvýšení výkonu při tuningových úpravách. Mnozí nadšenci považují Evolution IX za nejlepší vůz celé série díky dokonalé vyváženosti mezi surovým výkonem a jízdní kulturou.